Jorkšírský teriér S U N N Y

Jmenuji se SUNNY, jsem jorkšírský teriér bez PP. Narodila jsem se 10.12. 2005 v Ostravě, kde taky bydlím. Jsem velká jorkšírka, vážím 4,5 kg.

Moje maminka se jmenuje Cindy a tatínek se narodil v chovatelské stanici Inn Yoki Go, oba jsou z Ostravy. Mám ještě 4 sourozence. 3 sestřičky a 1 brášku. Sestřička Meggie, zůstala s maminkou. Sestřička Niki a Jessinka a brácha Tim mají nové páničky a všichni bydlí v Ostravě. S maminkou a ségrou Meggie se sem tam vidím.

Ráda chodím na procházky, nejvíc mě zajímají pejsci, ptáci, listí a klacíky. Většinou si je chci vzít s sebou domů, ale zatím bez úspěchu. Strašně ráda běhám po zahradě, honím balón a umím hlavičkovat. No prostě skáču kde se dá.

Slyším na: Sunny, Kotě, Myška, Malé, Krysevič, Bundášek ... Když vidím jídlo tak slyším na všechno.

Poslouchám na povel sedni, lehni, přines, dej pac a taky si umím lehnout na záda a trochu i válet sudy. Na povel ke mně poslouchám, ale někdy mi ho panička musí hlasitě zopakovat. Většinou poslouchám na zavolání i když si právě hraju s nějakým pejskem, nebo provádím jiné lumpárny.

Ráda tahám věci po celém bytě, kde se něco šustne, tam musím být. Mám ráda vodu, pořád skáču na vanu a vůbec mi nevadí, když mě sprchujou. V létě jezdíme s páníčky k vodě, strašně ráda plavu, když mi hážou klacky do vody, tak pro ně s radostí skočím.

Doma mám hodně hraček, nejvíc jsem si oblíbila asi pískacího hrocha, pískací chobotničku a míček. Teď mám i krmící míček, prý abych lépe papala granulky. Měla jsem i hračky plyšové, ale ty jsem totálně zničila. Nejdřív jsem okousala uši, nos a pak jsem je rozcupovala a lítala s plnou pusou vaty. Bohužel jen do doby než to uviděla panička :-(

Co se týče spaní, tak mám samozřejmě svůj pelíšek. Spala jsem v něm ale jen jednou a to když si mě jako malou dovezli domů. Od té doby spím s páničky v posteli, kde je pěkně měkkoučko a teploučko. Trochu se sice roztahuju, takže se někdy zbudím v křesle, ale neměnila bych. Pelíšek využívám jako skladiště, občas si tam odnesu ukradenou ponožku nebo kapesník a taky zbytky jídla. Taky tam skladuju hračky a jako malá jsem ho někdy používala i jako záchod:-)

Nedávno mi páníček udělal pravou psí boudu, mám v ní schovaný pelíšek. Do boudy si ráda zalezu a spím. Večer v ní i usínám, ale ráno se probouzím s páníčky v posteli. Většinou za nima přijdu v noci, aby jim nebylo smutno:-)

Panička mě nechala ostříhat, tak se aspoň nemusím česat. I když mi každé ráno panička češe culík, no ale to se dá vydržet. Přinejhorším si ho hned packou sundám, nebo jezdím tak dlouho hlavou po zemi, že mi gumička sklouzne sama.

Už mám výbavu na zimu. Fleece kombinézu, šusťákovou kombinézu a svetr. Moc se mi v tom chodit nechce, někdy stávkuju a nehnu se z místa. Tak snad si na ty módní výstřelky časem zvyknu.

Poslední dobou mi přestaly chutnat granulky, dokážu i klidně 2 dny nejíst v naději, že dostanu něco lepšího. Někdy to vyjde a někdy taky ne. Panička to už asi prokoukla:-(

Dosud jsem se ničeho nebála, ale po letošním Silvestru se to změnilo. Mám strašný strach z petard. Stačí když jsem doma a v dálce uslyším bouchnutí petardy a je to. Celá se roztřesu, sklopím ocásek a běžím se schovat do koupelny, kde se třepu a třepu. Nic mi nepomáhá, jak strašně se bojím. Ještě horší je to venku, když někde v dálce uslyším bouchnutí. To sklopím ocásek a vší silou táhnu páníčky domů. Kolikrát se ani nevyvenčím, protože se tak strašně bojím. Mám dokonce místa, kudy se bojím chodit. Páníčci si se mnou neví rady, jak to udělat abych se tolik nebála. Tak jestli o něčem víte, tam mi nechte vzkaz. Chci se toho strachu zbavit.